Jak to začalo
Od malička jsem milovala všechna zvířata, ale psy nejvíce. Bydleli jsme v paneláku a dříve nebylo zvykem, že by v každé rodině byl pejsek, tak jak je to nyní. Psi byli u babiček-ale vždy to byli kříženci. Svůj sen mít čistokrevného pejska s průkazem původu, jsem si splnila až před třemi lety, kdy děti dospěli a začalo být více volného času. Na ulici jsem se ohlížela po velkých psech s krátkou srstí a listovala atlasy psů-který to vyhraje. Osudová se mi stala Mezinárodní výstava v Praze-Letňanech. Tam jsem poprvé v plné kráse spatřila sheltie a bylo rozhodnuto. Začala jsem shánět zlatou fenku, ale v té době ji nebylo možno nikde sehnat. Nechtěla jsem dlouho čekat a tak jsem udělala kompromis a zamluvila si fenečku trikolorní. Přišel den "D" a já držela v náručí Naomi Niki. Tato fenečka si získala srdce všech členů rodiny. Nežná, poslušná, milá, prostě naše Nikitka. Při jedné návštěvě u chovatelky Dáši, odkud pochází Niki, jsem nemohla odtrhnout oči od jejího pejska Candyho a když jsem se dozvěděla, že se tento pejsek brzy stane otcem a štěňátka budou v zlaté barvě-bylo rozhodnuto. Naše smečka se rozrostla o Pretty Petty. Fenečka - vtělený čertík - s věčně rozesmátou tlamičkou,s neúnavnou energií -Pepi - pravý opak Nikitky. Ale ty dvě se skvěle doplňují, jsou jak dvojčata-stále spolu. Jak bylo o šeltiích napsáno-"jsou jak smažené brambůrky-jedna nikdy nestačí", tak i holkama to neskončilo. V prosinci 2008 jsem jim pořídila do smečky pejska-zlatého Velvet Vesco z Arcamony-říkáme mu Vasco. Třetí šeltie a opět zcela jiná povaha. Pohodář, vítač návštěv. V Kralupech máme krásný cvičák, který jsem s ostatními nadšenci pomáhala dávat do chodu. Chodíme tam několikrát v týdnu a psi se tam cítí jak doma. Zkoušíme různé psí aktivity, šeltičky jsou však nejraději na agility překážkách. Když syn projevil zájem o svého psa- uskutečnila jsem si svůj další tajný sen a to pejska vzhledem zcela odlišného od chlupatých šeltiček, avšak povahově-ač se to nezdá- hodně podobného- stafordšírského bullteriéra- fenku Zuzanku. To co šeltičky udělají na 100%-Zuzi udělá na 200%. Zatím to vypadá, že z klasického výcviku ani Zuzi nadšená není a tak se bude prohánět na překážkách spolu s chlupatými kámoši. Při druhém vrhu šeltiček jsem neodolala a nechal si doma dcerku Vasca a Pepi - Bennu. Neuvěřitelný mazel je tahle zrzavá lištička a k tomu šikula na agility. A co bude dál? To ukáže čas............
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den, chtěla bych začít chovat Šeltii, ale máme doma Stafbulíčka. Nevím jak by si na ní naše Arsinka zvykla. Byla naučená že ona je ten jediný mazel a kdyby teď měla přibýt i Šeltie, tak nevím jak by to snesla. Každopádně vám chci poblahopřát ke krásným Šeltičkám i Stafbulici Zuzce. Moc se mi líbí vaše stránky a dozvěděla jsem se hodně o Šeltiích. Moc pozdravujte pejsky a Vám Děkuji za tyto stránky. Jsou opravdu krásné. Děkuji Dominika Doskočilová
Re: Šeltie a Stafbulík
(Eva, 3. 12. 2012 8:21)
Ahoj Dominiko,
určitě bych ti nedoporučila si pořídit k fence stafíčka fenku šeltičky. Holky si můžou porozumnět, ale taky nemusí. Já pokud jsem doma, mám je pohromadě, ale pokud není nikdo s nimi, odděluji je. Naše Zuzka je hodně temperamentní a neustále vymýšlí, jak šeltičky poškádlit. Pořídit si k fence stafíčka pejska šeltičky by určitě bylo lepší řešení, ale pokud není Vaše Arsinka kastrovaná, tak zase bude problém s háráním a s uhlídáním před nechtěným nakrytím. Jinak by soužití fenky a pejska neměl být problém, po prvních pár dnech si na sebe zvyknou. Vím o volném pejskovi šeltie v chov. stanici Ze Stehelčevského statku, který by byl ideálním řešením- pokud by tě zajímalo proč - napiš mi na meil: kulhavaeva@seznam.cz
Šeltie a Stafbulík
(Dominika, 2. 12. 2012 9:13)